Podnikání umí být skvělá naplňující jízda, na kterou se člověk může vydat sám, nebo si ji líp užít v partě. Oboje je možné a oboje má svoje pro a proti. Jak si vybrat mezi podnikáním na živnost a založením společnosti s ručením omezeným, pomáhali nedávno na další přednášce z cyklu Clubco EDU rozseknout advokáti Petra Lupieńská a Michal Antoš. Jak se rozšiřuje podnikatelské povědomí v Česku, lidé se zajímavými nápady už se tolik nebojí volit formu s. r. o. Chce to ale přece jen trochu přemýšlení a organizace.
Pod jakou značkou se chcete prezentovat navenek? Máte všechna oprávnění pro svůj obor? Plánujete růst a hodil by se vám investor, nebo chcete expandovat do zahraničí? A pokud nechcete být na podnikání sami, přemýšleli jste, jak si nastavit s ostatními vzájemné vztahy? Nad těmito všemi otázkami se podle Petry Lupieńské hodí přemýšlet jak před zahájením podnikání, tak i v jeho průběhu. Na to, jestli pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo založit společnost s ručením omezením, prý není univerzální rada, rozhoduje se případ od případu. Už jenom to, že je strůjců myšlenky víc nebo už na startu vědí, že by rádi přitáhli investora, ale mluví hodně ve prospěch založení s.r.o. Což je ta administrativně náročnější varianta.
Aktuálně platnou legislativu k tomu všemu najde každý na webu zakonyprolidi.cz. Zatímco zřízení živnosti obnáší jednu návštěvu živnostenského úřadu, v případě s. r. o. musí zakladatel získat nejdřív notářský zápis o založení společnosti, s ním pak musí ještě na živnostenský úřad a následně společnost zapsat do obchodního rejstříku. Liší se také nakládání se ziskem. Zatímco v prvním případě jsou peníze příjmem daného člověka, ze kterého se odvádí sociální a zdravotní pojištění a 15% daň z příjmu, ve druhém přichází peníze na účet firmy, která s nimi hospodaří. Jde o příjem právnické osoby, a pokud si chce peníze ze společnosti společník vyplatit, než odejdou na osobní účty, je potřeba počítat s 19% daní z příjmu právnické osoby, rozhodnout o rozdělení zisku a následně zdanit vyplácenou částku ještě 15% srážkovou daní. Kromě toho má „eseróčko“ také povinnost vést účetnictví, zveřejňovat účetní závěrky, zapsat skutečného majitele a řadu dalších povinností. Přesto podle Petry Lupieńské množství takových subjektů a ochota lidí je zakládat roste.
Čím dál jednodušší
„Dřív z toho lidé měli větší respekt. Dnes existuje spousta informací na internetu a vznikla řada firem, které nabízí například vedení účetnictví opravdu výhodně ve speciálních balíčcích. Podmínky pro takové fungování se výrazně zjednodušily,“ zmiňuje právnička, která už pomáhala řadě takových firem činnost rozjet a měnila na tuto formu i podnikání fyzických osob. „Hlavně starší lidé měli dřív pocit, že je lepší, když podnikají na sebe, že je to osobnější, službu poskytují svým jménem a tím pádem důvěryhodněji. Takoví lidé se dnes ale často blíží důchodovému věku a zjišťují, že živnost nejde nijak předat, takže jim pomáháme s transformací,“ dává příklad ze života.
Sama se nejčastěji potkává s podnikateli, kteří chtějí pomoct se založením „eseróčka“ a mít od začátku všechno v pořádku. Je to dobrý moment, protože se hodí pohlídat hned několik věcí. „Když přicházejí dvě osoby, které spolu chtějí mít firmu, často jsou v té době skvělí kamarádi, ale to nemusí trvat věčně. V byznysu časem přijdou otázky, na kterých se nedomluví lehce, což ještě zhoršuje stav, když mají firmu 50 na 50. Proto vždycky navrhujeme, že je lepší stanovit toho o trošku důležitějšího, třeba v poměru 51 na 49, aby se všechno tolik neblokovalo,“ vysvětluje Lupieńská. V situaci, kdy mají společníci firmu 50:50 a nemají ve společenské smlouvě stanoveno něco jiného, k rozhodnutí je potřeba souhlas obou.
Pokud je společníků ještě víc, upravuje se speciální dohodou a smlouvou například to, k čemu všemu je potřeba souhlas všech nebo většiny a kdo o čem ve fungování společnosti rozhoduje. „A pokud jsou oba zakladatelé jednatelé, můžou si nastavit vzájemnou kontrolu například tak, že do určitého limitu jsou oprávněni jednat každý samostatně a nad tento limit pouze společně,“ ukazuje Lupieńská, že otázek, na které je dobré si odpovědět co nejdřív, je spousta. A čím dřív se to stane, tím líp, protože když přijdou perné byznysové chvíle, bývá už pozdě. Ze stejného důvodu se hodí přibrat si hned na začátku do pomyslné party i finančního a daňového poradce. Odměnou za možná trochu delší nastavení bude budoucím majitelům s. r. o. fakt, že tahle forma líp chrání jejich osobní majetek, společnost se jim časem bude jednodušeji zvětšovat a měnit její vlastnická struktura a díky různým daňovým optimalizacím se dá překonat i leccos z na první pohled vyšších finančních nákladů.
