Dům zahraniční spolupráce je zkratkou do Evropy. Úřaduje už i z Brna
Kdyby měli Clubcem projít všichni lidé, kterým kdy Dům zahraniční spolupráce pomohl, nebylo by to myslitelné. Jen přes světoznámý program Erasmus vycestovalo od roku 1998 z Česka do zahraničí asi 320 tisíc lidí. To ale neznamená, že by tahle tradiční organizace v jejich vysílání ven měla polevovat. Právě naopak. Dům zahraniční spolupráce (DZS), který se stará o všemožný kontakt Česka se zahraničím, aby z toho vznikla nová spojení, projekty a přátelství, si právě v Clubcu zřídil jednu z prvních regionálních poboček. Chce být blíž těm, kdo doteď neměli odvahu nebo možnost se za hranice Česka podívat.
[postbanner id=“7124″]
Ničím jiným než Erasmem nejde začít, právě tenhle „produkt“ je tím nejznámějším, co DZS nabízí a administruje – jakákoliv žádost o zahraniční pobyt nebo projekt totiž putuje právě přes DZS. To on vypisuje jako součást ministerstva školství výzvy, to on školám pomáhá všechno zajistit. A nejen jim.
„Obecná představa je, že Erasmus je jen pro vysokoškoláky, ale není to pravda, i z těch zmíněných 320 tisíc je jich jenom část. Erasmus programy jsou tady pro lidi prakticky od mateřských a základních škol, středoškoláky a třeba i zaměstnance,“ vypočítává manažerka nové brněnské pobočky Lucie Petříková, která byla jednou z prvních, kdo se v Clubcu nastěhoval do nových prostor ve třetím a čtvrtém patře. Nebylo to přitom úplně v plánu. „Sama jsem byla nejdřív ta, kdo trval na kancelářích v centru kolem Moravského náměstí, abychom byli blízko školám. Clubco ale splňovalo všechny naše nároky a navíc jsou tady na to lidé zvědaví, takže se sem chtějí chodit dívat,“ směje se Petříková.
U startu něčeho většího
Těch, s kým spolupracuje nebo komu s kolegy radí, jak se zapojit do mezinárodních projektů pro dobrou věc, je spousta. Pod DZS totiž spadá hned 20 různých programů. Třeba brněnské Biskupské gymnázium díky jednomu z nich tvoří s několika školami z různých evropských zemí metodiku a studijní materiály, které pomůžou líp učit o dezinformacích. Pražská botanická zahrada se zase inspirovala ve Švédsku, Polsku a Maďarsku a dnes díky tomu nabízí speciální bezbariérové programy, a umí se tak přiblížit i specifickým skupinám návštěvníků. A projekty podpořené DZS stály i u počátků dnes už tolik známých NaFilm nebo spolku Konsent, který boří mýty o sexuálním násilí. „Není to ale jen tak, že bychom Čechům říkali, ať se jedou učit do zahraničí. Spousta českých projektů a nápadů už je tak skvělá, že naopak jejich tvůrci šíří svoje know-how ven,“ vysvětluje Lucie Petříková.
Brněnská pobočka je jednou ze tří pilotních. Díky výzkumu se totiž ukázalo, že školy by si přály, aby jim pomoc a projektová podpora Domu zahraniční spolupráce byla zkrátka blíž. „I my sami jsme došli k tomu, že z Prahy bychom jen přesvědčovali přesvědčené. Třeba vysoké školy už si v Česku žádají o sto procent podpory, o kterou můžou. Je ale spousta základních a středních škol, které to ještě nikdy neudělaly, protože nevědí jak, nevědí o nás nebo mají pocit, že je to pro ně nedosažitelné. Těm chceme být blíž,“ vysvětluje Lucie, která se teď s kolegy zaměřuje hlavně na projekty spolupráce. Donedávna se o nich tolik nevědělo, školy je objevily paradoxně díky covidu, kdy se zavřely hranice a fyzické cestování bylo omezené. Dalšímu rozvoji by mělo pomoct i to, že na to, do jakých spoluprací se třeba školy zapojují, už si čím dál víc zvykli dívat i rodiče. „Mezinárodní projekty často odstartují něco mnohem většího. Lidé získají kontakty, naučí se něco jiného, zjistí, jak to funguje jinde, a hlavně si ověří, že to zvládnou taky. Je to ohromná příležitost,“ zdůrazňuje Lucie Petříková.
