×

Chceš nahrávat? Pojď nám říct, co plánuješ

    Mám vlastní technikuAnoNe

    Co chceš nahrávat?Celý podcast (audio+video)Audio podcastMinutový medailonekJiný formát (napiš níže)

    Tímto uděluji souhlas se zpracováním osobních údajů v rozsahu a způsobem uvedeném zde a zároveň beru na vědomí, že tento souhlas mohu kdykoliv odvolat.*

    Tímto uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů společností CTP Invest, spol. s r.o. („Správce“) za účelem komunikace, zasílání newsletteru a personalizovaných informací o produktech, službách, marketingových průzkumech, společenských akcích a jiných marketingových aktivitách Správce nebo jiné společnosti ze skupiny CTP. Pro tyto účely je Správce oprávněn zpracovávat má osobní data, poskytnutá pro tyto účely, tedy e-mailovou adresu, jméno a telefonní číslo, jsou-li poskytnuty, stejně jako mé odpovědi na poskytnuté informace. Tento souhlas poskytuji na dobu 3 let. Beru na vědomí, že poskytnutý souhlas mohu kdykoliv vzít zpět. Zpětvzetí souhlasu nemá účinek vůči zpracovávání osobních údajů před tímto zpětvzetím. Více informací o zpracování a ochraně osobních údajů Správcem je k dispozici zde.

    * Takto označené položky jsou povinné pro odeslání

    Rostli bychom i trojnásobně, kdyby byli lidé, zní od vývojářů z Here

    Sdílet článek:

    Díky jejich práci k vám trefí třeba kurýr s nákupem potravin. Vývojáři z Here Technologies, světové jedničky v tvorbě lokalizačního softwaru, totiž různým firmám dodávají právě tu část řešení, která se o navigaci i v těch nejsložitějších podmínkách stará. Brněnská buňka, která sídlí v Clubcu, má ještě specializovanější úkol. Ta vytváří podmínky pro to, aby systémy nikdo nenapadl nebo z nich neukradl složitě získaná data. Jen tak potvrzuje pověst Česka (a Brna) jako kyberbezpečnostní velmoci. A rádi by potvrzovali i víc, jen trochu chybí lidé. Lákají je ale už na univerzitách nebo na komunikativní atmosféru týmu, kterou tvoří u piva.

    „Já jsem brněnský zaměstnanec číslo jedna,“ směje se při setkání Václav Lorenc, který v Heru, jak sám říká, pracuje už skoro dva roky. Před ním brněnská buňka neexistovala, ale vznikla částečně i díky němu – právě Lorenc se z předchozí práce znal s šéfem celé bezpečnostní sekce společnosti. Když bylo třeba vytvořit novou pobočku, právě on si vzpomněl na svého brněnského kamaráda a na to, co už do města přivedlo spoustu jiných firem – že je plné šikovných mladých lidí, kteří zvládnou pojmout nová zadání, přicházet s vlastními nápady, a navíc ještě pořád nestojí tolik jako na Západě.

    „Rozdělení mezi Prahou a Brnem je jasné. Kolegové v Praze se starají o byznys jako takový, vyvíjí samotné mapy a navigace a sídlí tam třeba marketing nebo HR. My se specializujeme opravdu výhradně na bezpečnost, takže zadání nám chodí rovnou z centrály ve Spojených státech,“ vysvětluje Lorenc.

    Neformální atmosféra a otevřená komunikace v týmu dokazují, jak lidsky se dá pracovat na kyberbezpečnosti.

    Když se řekne navigace, řada lidí si pořád ještě představí krabičku v autě. Dnes už jede daleko častěji i běžný řidič podle mobilního telefonu, a to je ten „problém“, který způsobil násobně větší tlak právě na bezpečnost. „Mobil je připojený k internetu, a co je na internetu, to může někdo napadnout nebo vám něco vzít. S rozvojem technologií se tak objevila potřeba opravdu dobré ochrany,“ líčí Lorenc něco, co už má ale taky úplně jiná pravidla než kdysi. Zatímco ještě před pár lety se dala bezpečnost vnímat jako zeď, dnes má spíš podobu nitek, které se vetkávají do všech vývojářských produktů. Protože zeď může každý obejít. Hustě utkaná síť se proráží těžko.

    „Bezpečáci“ nejsou nepřátelé

    „Souvisí to celé se změnou filozofie. Dřív, a někde to pořád platí, se bral vztah vývojářů a bezpečnostních expertů jako souboj. Ti jedni přece přináší hodnotu a ti druzí jenom zdržují nasazení a mají požadavky. A z druhé strany, ti první jsou nezodpovědní a sekají chyby, které zase bude muset někdo řešit. Přesně takto se my na to dívat nechceme, snažíme se o vzájemnou komunikaci a učit se jedni od druhých,“ popisuje Lorenc filozofii Heru, která se teď zhmotňuje právě v Clubcu.

    V době, kdy se brněnská buňka rodila, neměla fyzický prostor. I nábor zaměstnanců se v covidové době dělal online. Když už se ale tým, do kterého dnes spadá něco přes 15 lidí, zaběhl, bylo jasné, že mu něco chybí: Fyzické místo, kde je někdo pořád a někdo sem dojíždí jednou za čas, ale i tak místo, kde je prostor zjistit, že ten, kdo na callech působí nepřístupně, je docela fajn člověk.

    V letních měsících využívá tým z Here Technologies nejraději venkovní prostory Clubca.

    „Clubco byla volba na první dobrou. Když jsme se sem přišli podívat, strašně se nám tady líbilo. Ta žlutá, pozitivní duch, působilo to velice hezky,“ povídá Lorenc o jedné části rozhodování. Jiný argument byl, že je odsud blízko do centra na večerní networkování u piva, protože u toho se občas vyřeší víc než v kanceláři.

    A řešit je pořád co. Here by rád rostl. Kdyby byli lidé, dovedl by si Lorenc, který nováčky často zaučuje, představit až trojnásobný růst. Zatím ale není kde brát, a tak sází na spolupráci s brněnskými univerzitami a na to, že posily přitáhne přívětivý a na komunikaci založený přístup firmy, který dokazuje, jak lidsky se kyberbezpečnost dá dělat.

    Václav Lorenc
    Principal Information Security Engineer

    Odborník s malým doktorátem z kyberbezpečnosti pracoval už u řady IT gigantů. Kyberbezpečnost už řešil v Honeywellu nebo v Oraclu, pozici systémového architekta zastával v Konica Minolta. V Here Technologies je skoro dva roky, pracuje tady jako Principal Information Security Engineer, zapracovává nově příchozí kolegy a k tomu vede kurzy na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.