Život Romana Lalíka je jedna velká párty. A vy už jste na ní možná byli taky. Pokud máte rádi balkan beats, občas si vezmete pruhované triko a jdete si ji poslechnout, tak už vám možná došlo, že mluvíme o hudebním duu Malalata a jejich Balkan Bashavel párty. Právě Roman Lalík, půlka DJského dua, má svoje místo v Clubcu. K čemu ho potřebuje?
Aby to byl opravdu zajímavý příběh, začneme úplně od píky. Roman Lalík chtěl být jako malý hokejista a hrát v NHL. Později ho lákalo cestovat po světě a zkoumat želvy, proto vystudoval kartografii a geografii. Dnes ho ale nejspíš znáte jako DJe a k tomu vám dokáže nastavit facebookové reklamy podle vašich přání. Taková kreativní duše s technickým mozkem.
Už je vám asi jasné, že co se kariéry týče, nejedná se u Lalíka o žádný celoživotní splněný sen. Hudba pro něj byla vždy spíš koníček, který vznikl náhodou a postupem času se stal prací. „Když jsem dokončil střední školu, tak nás s kamarádem napadlo, že bychom mohli organizovat párty,“ takhle jednoduše popisuje Lalík vznik Balkan Bashavelu, který vytvořil dohromady s Jakubem Kmošenou.
Na jejich akcích se střídali nejrůznější interpreti. Jednou ale kapela vypadla, a tak se za DJský pult postavili sami. Od té doby za ním stojí už více než šestnáct let. Od začátku hráli alternativní hudbu, postupem času ovšem přišli na to, že nejvíc je baví balkánský styl. Tak vzniklo duo, které od svého založení neustále kariérně roste a je rok od roku vyhledávanější a žádanější.
Z Púchova až na Colours of Ostrava
Posuďte sami. Colours of Ostrava, Grape Festival, Pohoda Festival. Pokud jenom trochu posloucháte hudbu, tak už jste alespoň o jedné z těchto hudebních událostí slyšeli nebo na ní byli. Roman Lalík s kolegou si už stihli zahrát na všech. „Potkat se v backstagi s někým, koho jsme do té doby znali jenom z poslechu, byl neuvěřitelný zážitek. Většina z těch velkých umělců jsou strašně pokorní lidé,“ vypráví Lalík, který před lety odešel z rodného Púchova studovat vysokou školu do Brna.
O jejich hudbu je zájem i za hranicemi. Zahráli si v Mexiku nebo Japonsku. Právě to Lalík považuje za jejich největší úspěch. Baví ho, že díky hudbě může cestovat po světě. Zanedlouho je čeká vystoupení v Chorvatsku. „Do budoucna bych si chtěl zahrát třeba na Zanzibaru, je tam český hotel a už tam hrálo pár tuzemských interpretů, to bych se vůbec nezlobil, kdyby nás tam pozvali,“ pousmívá se.
DJování není práce na celý život
Jeho kalendář je už teď téměř zaplněný až do konce léta. Byly ale časy, kdy se Malalata duu tolik nedařilo. Asi lehce uhodnete, jaký rok byl pro ně krizový. Ten covidový. „Hrát se nemohlo, párty nepřicházely v úvahu a já jsem přemýšlel, jak vyplnit volný čas. Tak jsem tenkrát narazil na svět facebookových reklam,“ vypráví. Zároveň si díky tomu uvědomil, že akce určitě nebude dělat celý život. Něco, co mělo být zaplněním dlouhé chvíle, se tak stalo prací na půl úvazku.
„Objevoval jsem to postupně. Na začátku jsem intenzivně chodil na semináře a workshopy. Bál jsem se dělat sám na sebe, tak jsem spolupracoval s kamarádkou. Dneska už mám své vlastní klienty,“ popisuje Lalík. Nastavuje reklamy tak, aby se na sociálních sítích zobrazovaly lidem, kteří jsou cílovou zákaznickou skupinou jeho klientů.
Clubco ho dostalo díky „dni na zkoušku“
Se zvyšujícím se počtem klientů mu přibyla i práce, a tak objevil Clubco, ve kterém se mu tak zalíbilo, že je v něm už téměř rok a půl. Začalo to tak, že hledal místo plné motivace k práci. „U Clubca mě nejdřív zaujaly fotky, přišlo mi to jako pěkný instagramový prostor. Využil jsem ‚dne na zkoušku‘ a nakonec jsem se namotal i na kavárnu, kterou tu mají,“ popisuje DJ, jak si ho cowork získal.
Má v něm rád inspirativní ruch, ale zároveň i možnost úniku do klidu. „Občas se mi stane, že se potřebuju soustředit, ale přesto chci být mezi lidmi. Tady si můžu nasadit sluchátka a je to. Taková oáza uprostřed oceánu,“ popisuje Clubco.
Možná vás překvapí, že mu v uších nehraje divoká párty hudba, ale naopak u práce často poslouchá třeba klidné instrumentálky. Jakmile ale stojí za DJským pultem, je z něho zase bavič. Však se můžete přesvědčit sami. Zajděte si na příští Balkan Bashavel a zažijte to na vlastní kůži.
